Nejčastější úrazy na horách

Jako první je potřeba zmínit, že kdokoli, kdo není kvalifikovaný zdravotník nebo člen horské služby by se neměl sám pouštět do většího ošetřování (rovnání zlomenin, šití tržných nebo řezných ran, atd.). Samozřejmě nemluvím o situacích, kdy není jiná možnost, ale v rámci střední Evropy máme už zdravotnické záchranné složky na takové úrovni, že je lepší zraněného pouze zastabilizovat a vyčkat na příjezd ZS.

Jiná situace ale bude například za nepříznivého počasí, v místech bez signálu nebo jinak nedostupných místech. Rychlá pomoc je navíc často zajištěna jen ve vyspělejších zemích, zatímco rozvojové země mnohdy horskou službou ani jinými složkami nedisponují. A když ano, je dost možné, že na pomoc budete čekat i několik dní.

​

V následujících odstavcích zmíním základní pomoc při úrazech. Aby se ale člověk cítil jistý při řešení nehod je potřeba trénovat. Doporučuji kurzy od Zdrsem nebo jiné, které se specializují na trénink s figuranty, kdy je výuka podpořena silným zážitkem.

​

V horách se může stát téměř cokoliv. Zde přidávám jen základní soupis nejčastějších úrazů, ke kterým může dojít. Každý kdo do hor chodí by je měl mít alespoň v povědomí a předpokládat, že se nějaký úraz může stát. Ideální je pak vědět i jak se s jednotlivými úrazy vypořádat a pomoci.

​

Další články, metodiky a materiály k vytištění - Horosvaz.

ŠOK - ZLOMENINY - RÁNY - OMRZLINY - PODCHLAZENÍ - ZASYPÁNÍ LAVINOU - ÚŽEH - SNĚŽNÁ SLEPOTA - ZÁNĚT SPOJIVEK - HORSKÁ NEMOC - POPÁLENINY - ZÁSAH BLESKEM

Postup řešení nehody zde.

​

• Šok

  • ​Není to tak úplně úraz jako takový, ale úraz vždy doprovází ať už v silnější nebo slabší podobě a je potřeba mu věnovat speciální pozornost. Rozvoj šoku může být i pro na první pohled zdravého člověka velmi nebezpečný.​

  • Každá větší ztráta krve ohrožuje zraněného selháním oběhu, t.j. šokem (bývá často přehlédnut)

    • Projevy

      • bledá kůže

      • studený pot

      • okrajové části těla jsou chladné

      • zrychlený tep, později nehmatný

      • dostavuje se žízeň

      • rychlé povrchní dýchání

      • případně zvracení

      • s rozvojem šoku přechází bledost v šedomodré zbarvení kůže

      • nakonec se dostavuje bezvědomí a smrt

• Správná poloha zraněného je předpoklad úspěchu

• Poloh je několik, je dobré vědět kdy jakou použít

​

• v polosedě, šikmo v polosedě

  • Zvýšený hrudník

  • Kdy použít:

    • Při lehčích zraněních (postižený je při vědomí)

    • Když nejsou známky ohrožení života

    • Při dušnosti

    • Poranění krku a hrudníku

    • Úpalu a otoku plic

​

• v leže na zádech

  • Kdy použít:

    • Při poranění očí a hlavy

    • Při zranění končetin bez známek šoku

    • Při každém těžším poranění, je-li postižený při vědomí

​​​

• Poloha při křísení (v leže na zádech na rovné a pevné podložce, můžeme zvýšit dolní končetiny)

  • Kdy použít:

    • Postižený je v bezvědomí a není podezření na poranění páteře (pokud takové podezření máme, snažíme se zachovat polohu zraněného!).

​

• protišoková poloha

  • Postižený leží na zádech

  • Zvedneme a podložíme mu dolní, popř. i horní kočetiny

  • Kdy použít:

    • při velkém krvácení, kdy ztráta krve ohrožuje zachování oběhu

​

• stabilizovaná poloha

  • Zachránce přistoupí k ležícímu postiženému ze strany

  • Uchopí jeho dolní končetinu (blíže k sobě) a pokrčí ji v kyčli a v koleni

  • Horní končetinu na stejné straně položí podél trupu

  • Tahem za druhou horní končetinu otočí postiženého na bok směrem k sobě tak, že pokrčená dolní končetina zůstává dole na podložce a přes ni je uložena druhá dolní končetina natažená

  • Horní končetina uložená ve spodu je v zapažení a brání přetočení naznak

  • Horní končetinu, kterou zachránce prováděl obrat, ohne v lokti a ruku, otočenou dlaní dolů, zasune pod tvář zakloněné hlavy postiženému

  • V této poloze nemůže už raněný přepadnout dopředu ani

  • dozadu

  • Kdy použít:

    • při bezvědomí, jestliže je zachován oběh a dýchání

    • při zvracení, krvácení z úst a nosu

    • u zraněných, které nemůžeme nepřetržitě sledovat

  • Neukládejte postiženého do této polohy při podezření na poranění páteře!

• Zlomeniny

  • Příznaky:

    • Silná bolest

    • Změněný tvar

    • Nemožnost pohybu

    • Otok, výron

  • Řešení:

    • Oděv svlékáme jen při otevřené zlomenině nebo krvácení z končetiny

    • Nenapravujeme, pouze znehybňujeme dlahami

    • Při otevřeném poranění hrudníku ránu kryjeme polo prodyšným obvazem (kryjeme igelitovou rouškou s mezerou)

    • Poranění v okolí páteře – vždy jednáme jako by byla páteř poškozena

​

• Rány

  • Cílem je zabránit krvácení z rány a nezanést infekci

  • Ránu obnažíme a pokud nejde o prudké krvácení nedotýkáme se rukama

  • Opláchnutí - dezinfekce - krytí

  • Cizí tělesa vyjmeme

  • Pronikající pouze zkrátíme

    • nevytahujeme

    • zabezpečíme je proti pohybu

• Omrzliny

  • Akutní místní poškození tkání chladem, které vznikají při teplotách pod bodem mrazu za současné nízké vlhkosti vzduchu

  • Proces:

    • Fyzikální – tvorba ledových krystalů ve tkáních

    • Cévní – reakce na chlad, reflexní stažení, zúžení cév

    • Srážení krve

  • Vznikají převážně na okrajových, nechráněných částí těla (prsty, nos, uši, tvář) když jsou zcela vystavená účinkům mrazu a nedostatečně chráněné vůči povětrnostním podmínkám. Tím pádem mají nižší schopnost udržet si stálou teplotu.

    • Zevní činitelé:

      • Venkovní teplota

      • Síla větru

      • Vlhkost vzduchu

      • Doba působení

      • Nevhodné oblečení

    • Vnitřní činitelé:

      • Kvalita prokrvení končetin

      • Množství kyslíku v těle

      • Neostatečný přísun energie a tekutin

      • Nemoci – cukrovka atd.

      • Kouření a alkohol

      • Omrzlina v minulosti

      • Přiložení škrtidla

  • Fáze omrzlin

    • I. Zčervenání

      • svědění, pálení, bolest, otoky

    • II. Puchýře s čirým nebo mléčně zkaleným obsahem

      • otok, bolest, poruchy citlivosti (vývoj od 3 hod až do 3 dnů)​

    • III. Puchýře s krvavým obsahem

      • vznikají po několika dnech, otok, ztráta citlivosti, puchýře šedomodré až černé (krvácení do kůže), pokožka zčerná, ztvrdne, sníží se pohyblivost, dochází k poškození i podkožních tkání

    • IV. Mumifikace

      • černohnědé zbarvení, nevratné zničení tkání, poškozené jsou i hluboké tkáně – šlachy, svaly, kosti a klouby, poškození je nevratné, vždy se hojí defektem, nutné je snesení nekróz chirurgickou technikou nebo amputace postižené části

  • Řešení viz Horosvaz:

    • 1. fáze venku

      • SUCHO – vyměnit mokré ponožky, rukavice za suché

      • ZÁVĚTŘÍ, TEPLO dostatek teplých, sladkých nápojů bez alkoholu

      • ZAHŘÍVÁNÍ TĚLESNÝM TEPLEM – vlastním nebo kamaráda, podpaží, třísla - 10 minut, pak znovu nazout boty (zapocené nesmí zmrznout), obléci rukavice

    • 2. fáze vevnitř

      • Sundat obuv, mokré oblečení, sundat prstýnky, hodinky

      • Teplé, sladké nápoje (při vyloučení podchlazení možné i s malým množstvím alkoholu) -> dostatečná hydratace

      • po celou dobu léčby Aspirin 500 mg (zlepšení tekutosti krve)

      • Ibuprofen 400 mg (léčba bolesti, protizánětlivé účinky), event. Tramal 100 mg

      • Rychlé ohřátí: (hrozí-li znovu promrznutí = neohřívat!)

      • VODNÍ LÁZEŇ do 40ºC s dezinfekcí (Betadine, Jodisol, aj.) na končetiny nebo obklady na obličej, udržovat konstantní teplotu po celou dobu lázně, nejlépe změřit teploměrem

      • Doba lázně – ohřátí na teplotu okolního těla a navrácení barvy (cca 1 hod při omrzlinách nohou)

      • Osušit, sterilní, volné, měkké obvazy

      • Zvýšená poloha postižené končetiny

      • Pokračovat v předchozí léčbě, vitaminy (vitamin C), minerály (Zinek), dostatek tekutin!​

  • Podrobnější popis omrzlin na Horosvaz.

• Podchlazení

  • Celkový účinek chladu na lidský organismus

  • Příznaky:

    • Mrazení po těle

    • Únava

    • ZmatenosT

    • Ospalost

    • Netečnost

    • Dýchání a srdeční činnost se zpomalují

    • Pokles centrální tělesné teploty pod 35°C

      • Kritická je teplota 29°C, kdy u postiženého může dojít k zástavě oběhu a kdy již není schopen vyrobit tolik tepla, aby se i při minimalizaci tepelných ztrát spontánně ohřál na normální teplotu

  • ​K podchlazení může dojít:

    • Při nepříznivých okolních podmínkách (chlad, mráz, pobyt ve studené vodě, lavině, trhlině)

    • Při neadekvátním oblečení vzhledem k okolním podmínkám

    • Nedostatku energie a spánku – nutné k udržení termoregulace

    • Snadněji u hraničních věkových skupin – staří a malé děti

  • Ošetření:

    • Vyhledání nebo vytvoření úkrytu (viz nouzový bivak)

    • Bráníme dalším ztrátám tepla (balíme do suchého oblečení, folie, bivakovacího vaku)

      • Teplo ztrácíme sáláním (vyzařováním), vedením (dotekem), prouděním (vítr) a odpařováním (pot, jiná vlhkost)​

    • Dodávat teplo z venku - centrální ohřívání – termozábal (Hiblerův zábal)

    • Sledovat vědomí, puls, dýchání v max. 5 minutových intervalech

    • Při zástavě dechu a oběhu resuscitovat za dokonalé izolace a zevního ohřívání postiženého

  • Vyvarujeme se chybám:

    • prudká manipulace s postiženým, tření kůže a masáž, alkohol, léky, nadměrný pohyb (hrozí smíchání studené krve z periferie a teplé z oběhu a tím vzniká šok a oběhové selhání)

  • Podrobněji na Horosvaz - podchlazení

• Zasypání lavinou

  • Smrt v lavině způsobuje většinou udušení

  • Snažíme se najít hlavu zasypaného a uvolnit hrudník

  • Pokud nedýchá zahájíme KPR

  • Dýchá: tepelně ho izolujeme a provedeme protišoková opatření

  • Zasypaného nevytahujeme! silou ze sněhu (hrozí druhotná poranění) je potřeba ho celého vykopat

  • Více v Lavinová prevence

• Úžeh (sluneční úpal)

  • Způsoben dlouhým pobytem na prudkém slunci

  • Příznaky:

    • Rudá pokožka v oblasti hlavy

    • Bolest hlavy

    • Nevolnost

  • Ohroženy jsou zvláště malé děti

  • Ošetření:

    • Postiženého uložíme do stínu (ideálně i do průvanu)

    • studený obklad

    • uvolníme oděv

    • Studené nápoje podáváme po lžičkách

    • U dětí vyhledáme lékařskou pomoc

  • vysoká teplota a přehřátí (spolu s UV zářením) nás může postihnout i na ledovci zv. ledovcová nemoc (přehřátí)

    • Mlha účinky záření zvyšuje

    • Příznaky:

      • Křeče z tepla - bolestivé stahy svalů způsobené ztrátou solí

      • Při extrémním zatížení organismu (tepelný úpal) může dojít i k oběhovému selhání

      • Kolaps z horka se projevuje nevolností, popřípadě i krátkým bezvědomím

    • Ošetření:

      • Léčí se klidem a doplněním tekutin s kuchyňskou solí

      • Postiženého přeneseme do chladu a zvedneme mu dolní končetiny

• Sněžná slepota

  • Příznaky:

    • Bolest očí

    • Světlocitlivost

  • Ošetření:

    • Ihned zahájíme sestup (vysokohorské oblasti - hrozí druhotná zranění)

    • Kryjeme očí obvazem / Postiženého uložíme do úplné tmy

  • Po několika dnech mizí

  • Může vzniknout i za mlhy – můžeme se s ní setkat i v nižších horách

  • Prevence:

    • Používání brýlí s dostatečným UV faktorem

• Zánět spojivek

  • Poškození vzniká přímým slunečním zářením

  • Příznaky

    • Zarudlé oči

    • Pálení

  • Ošetření:

    • Tmavé brýle (i v místnosti)

    • Kapky do očí (Ophtalmoseptonex)

  • Pokud bolesti neustupují, vyhledáme lékaře!

• Horská nemoc

  • Příčina:

    • Nedostatek kyslíku ve vysokých nadmořských výškách

    • Akutní výšková nemoc (AMS, AHN) je důsledkem nepřizpůsobení organismu hypoxickému prostředí v dané výšce

      • Při příliš rychlém výstupu (špatné aklimatizaci)

      • Mnohdy se projevuje už nad 2500m

    • Projevy:

      • Zvýšený klidový tep

      • bolest hlavy

      • nechutenství

      • nespavost

      • malátnost

      • dušnost

    • Rychle se může změnit v otok plic a otok mozku (změna chování, zmatenost, bublání, dušnost)

      • Dbáme na přiměřený výstup (300-500 výškových metrů/den)

      • K zotavení je nutné neprodleně sestoupit

      • Velice důležitá je životospráva a pitný režim

• Základní zlatá pravidla

  • Dostat výškovou nemoc je v pořádku.

  • Není v pořádku na ni zemřít.

• I. Zlaté pravidlo

  • Každé onemocnění ve větší výšce se považuje za výškovou nemoc, dokud se neprokáže něco jiného.

• II. Zlaté pravidlo

  • S příznaky horské nemoci nikdy nepokračujte ve výstupu.

• III. Zlaté pravidlo

  • Pokud se vám dělá hůře, okamžitě sestupte.

• IV. Zlaté pravidlo

  • Nikdy nenechávejte osobu s horskou nemocí o samotě.

• Popáleniny

  • Zranění, které způsobuje vysoká teplota a na horách i UV záření

  • Důležitá je prevenci (krémy, masti)

  • Stupně:

    • 1. zarudnutí

    • 2. puchýře

    • 3. hluboké popálení (bílá pokožka)

    • 4. popálení hlubších tkání (zuhelnění)

  • Ošetření

    • Co nejrychleji ochlazujeme vodou, ledem až do zmírnění bolesti

    • Kryjeme čistým obvazem

    • Puchýře neodstraňujeme a nedotýkáme se jich! - hrozí druhotná infekce

    • Podáváme tekutiny (chlazené, vodu se solí (1 lžička na litr) a tišící prostředky např. paralen)

    • zabraňujeme prochladnutí jedince

    • odstraníme vše z blízkého okolí - může škrtit – POPÁLENINY OTÉKAJÍ!

• Poranění bleskem

  • Způsobuje přímá poškození - jak lokální tak i plošná

  • Doprovodné jevy

    • Bezvědomí

    • Zástava dýchání

    • Zástava srdce

    • Popáleniny

    • Druhotné úrazy (pády + zlomeniny)

  • Ošetření

    • Rozhoduje rychlost

      • 1. Izolace zraněného

      • 2. Při zástavě srdce umělé dýchání, srdeční masáž

      • 3. Další zranění ošetřujeme až při obnově životních funkcí