Práce v Norsku

K cestě za prací jsou postačí dvě věci. Sbalit se a vyrazit.
V ideálním případě mít práci domluvenou předem a znát alespoň základy nějakého cizího jazyku. Například v Norsku bohatě stačí angličtina, protože téměř všichni Norové umí anglicky perfektně.
Já s Honzou jsme se do Norska dostali díky mé sestře, která díky studiu Norštiny dostala kontakt na možnost práce na ovocné farmě. Tak jsme si řekli proč to taky nezkusit a nepotkat se tam.
Rozhodla jsem se sepsat pár poznatků o hledání a práci samotné. Na ovocných farmách je potřeba zvážit, jestli je to pro mě vhodné, protože se jedná o docela dost fyzicky náročnou práci. :)
V Norsku jsou tři oblasti, kde se ve velkém pěstuje ovoce a jednou z nich je i Hardangerfjord, který nabízí dokonalé klima pro pěstování převážně třešní, švestek, hrušek a jablek. Sezóna sběru, kdy je potřeba nejvíce rukou začíná začátkem července a pokračuje téměř až do konce října, kdy se dosbírávají jablka.

Rychlý rozcestník

Proč zrovna Norsko - Zařizování práce - Proč Norsko - Cesta - Práce -

Zařizování práce:
Složitý je první kontakt. Buď přes známé nebo o zdlouhavém hledání na internetu. Je to také trochu o odvaze ozvat se na různé emailové adresy i s vidinou toho, že většina vůbec neodepíše. Prvních pár dní až týdnů nemusí být úspěšné nic, ale pak se najde někdo, kdo si dá práci s odepsáním i když sám práci nenabízí. A tak se nám podařilo dostat ke kontaktu na společnost, kam farmáři z okolí vozí sesbírané ovoce. Místní ji nazývají "fortlaga". Odtud se nám pak ozval sám farmář, který potřeboval pracovníky.
Další variantou je workaway, ale tam je potřeba počítat s tím, že pracujete za stravu a bydlení a většinou si nic nevyděláte. Ale taky to může být cesta, jak hledat práci v okolí, když máte zajištěnou střechu nad hlavou.

Mám sehnáno, ale co dál?
Pro koho je práce ideální? A proč právě Norsko?
Práce na ovocné farmě je vhodná téměř pro kohokoliv, kdo chce pracovat venku a nevadí mu ani horší počasí. To se tady může často měnit z krásného slunečného dne na upršený studený den. Sezóna 2021 je ale zatím extrémně suchá a slunečná takže si není na co stěžovat.
Jelikož se jedná o práci probíhající v době letních prázdnin, tak se vyloženě sama nabízí studentům. A proč by taky ne, že? Pracuje se většinou za minimální norskou mzdu (129,5NOK (2020) - občas i něco málo víc), ale když se to vynásobí na české koruny, tak se to docela vyplatí i přes to, že je to dřina.

Navíc Norsko je velmi blízko a i přes to, že není v Evropské unii budete se tam cítit jako doma. A ta příroda okolo? Nádhera.

Cesta do Norska:
Dá se cestovat kombinací letadlo, vlak a místní doprava. Vyhledávat spojení se dá zde: Reisnorland.no, místní doprava na vy.no nebo jednoduše v aplikaci Skyss (něco jako je v Praze lítačka - dá se tam jízdenka rovnou zaplatit a platí podle zón od dvou hodin více. Jedna zóna vychází na 39NOK, dvě pak na 60.)
Další variantou je vlastní auto, které se v Norsku vzhledem k velkým vzdálenostem kamkoliv hodí na výlety po okolí. Doporučuji se zaregistrovat na stránkách AutoPASS.no, kde se Vám budou zobrazovat projetá mýta a lze je jednoduše platit kartou. Platí to i na trajekty, které se v oblastech fjordů hojně používají.
Co si před cestou uvědomit?
Čísla na cenovkách všeho jsou dost podobné jako u nás, ale na naše koruny je potřeba násobit 2,5x. Potraviny se tak naráz stávají dost drahými. Tím, že Norové mají všechno v jedné nejlepší kvalitě není se potřeba bát ani potravin označených jako "first price" - nejlevnější. I tak je lepší nakupovat ve větších obchodech (Coop, Extra) ve městech než v malém krámku ve vesničce. Informace jsou z naší cesty v roce 2021)
Pro představu cen viz článek níže.
Nejlepší variantou je tak si z ČR dovézt potravin co nejvíce.
Benzín a nafta tady také není nejlevnější. I když se cena kolem 16NOK/litr zdá pěkná, v našich korunách je to až 50Kč/litr.
Samotná práce:
Jak jsem psala v první části, je potřeba se připravit na to, že kýble nebo speciální brašny na ovoce, pojmou docela hodně a pronesou se. Sady jsou většinou ve svahu a moc rovné plochy v nich nenajdete. Například pro pěstování jablek jsou méně příkré, ale třešně a švestky se pěstují v docela šílených kopcích. Člověk s sebou navíc ještě většinou tahá speciální žebřík, aby bylo možné dosáhnout až vysoko do koruny stromku. Je to opravdu fyzicky náročná práce.
Také záleží na jakého farmáře natrefíte. Někteří umí být dost workoholici a mají pocit, že vy musíte být stejní, ale na druhou stranu jsou i tací co jsou milí a netlačí na vás.
Doba práce také může být různá. Mnohdy záleží i na tom, co se zrovna sbírá, protože když dozrají švestky, tak je dobré je posbírat co nejdříve, aby nepřezrály. U jablek je to trochu lepší. V našem případě jsem pracovali os osmi od rána až do večera do šesti, sedmi podle potřeby sběru. Občas narazíte i na práce v okolí sadu i v něm v podobě zastřihování stromů, přípravy pole pro vysazování nových stromků,...
V Norsku platí poměrně přísné podmínky práce a placení daní. Informací ohledně fungování daňového systému je hodně a rozepíšu se o něm v článku níže.
Co s volným časem?
Toho rozhodně moc není, protože se pracuje i o sobotách. V extrémních případech i v neděli, protože, podle slov farmářů, ovoce nečeká. Ale když se nějakým způsobem skončí dřív, tak se vyplatí i vyběhnout někam na kopec za domem (krátkou procházku s převýšením 1000m tady najdete všude :D).